|
|
Za hranicí těla a prostoru
Kubová, Marianna ; Tichá,, Jana (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Po zažití skúsenosti bez zraku sa v pamäti zafixujú silné momenty zdolávania priestoru a vyhodnocovanie správania na základe informácií prijatými inými možnosťami ako vizuálnými. Práve známi priestor, ktorým som prechádzala bez toho aby som ho videla, ukázal nové hodnoty a odrazu som ho vnímala úplne inak. Sústredila som sa na materialitu pohybu, ktorý opisoval nie len jeho fyzické hranice, ale aj rôzne citelné podnety vyžarujúce smerom k môjmu telu a zmyslom. Zažívať priestor inak, by som porovnala k situácií znovu-objavenia zapamätaného miesta z detstva. Na dávno zafixované obrazy detských očí a mysle sa už teraz pozeráme odlišne, dokonca sme schopní toto vnímanie porovnávať. Nie je to tým, že by sme v detstve nemali dobrý zrak, ale nepoznali sme mnoho súvislotí a nezažili určité skúsenosti, ktoré nám teraz pomáhajú viesť život určitým smerom. Pri zažívaní nevidiacej skúsenosti som sa dostala do presne takej situácie. Bola som ako dieťa, ktoré poznalo určitý priesor len obmedzene, inak povedane priestor obmedzený zrakom. Prvotná intuitívna domienka o tom, že pozerať sa na poškodenie zraku nie ako na postihnutie ale ako na inú možnosť zažívania, sa stala inšpiratívnym základom môjho projektu. To, že vnímanie priesotur nezávisí len na fungovaní zraku ale aj na fungovaní mozgu som začala vnímeť u detí. V závislosti od miesta, v ktorom deti vyrastajú, zažívajú meniace sa stavy prostredia, čo suvisí s ich emočným, mentálnym a fyzickým vívinom. Nie vždy ale vyrastajú v takom prostredí, ktoré dokáže stimulovať kognitívny rozvoj a napomáhať k osobnéemu, sociálnému, či školskému rastu. Takýto priestor teda nedokáže podať dostatok rôznych podnetov pre určitý význam, ktoré by mali napomôcť mysleniu v suvislostiach. Detský mozog sa medzi 3-7 rokom vývíja veľmi rýchlo a to pomocou hry, či priestorovvých zážitkov. Mozog nám svojou plasticitou ponúka veľký objem pamäte, kde sa prvotne zapíše, skoro všetko, čo dieťa do 7 rokov okolo seba vidí. Dôležitejšie je ale to, čo neskor v pamäti zostane a nevytratí sa. Ide práve o takú informáciu, ktorá bola silno podporená roznými podnetmi, čo vždy funguje lepšie ako ničím nepodložené neustále opakovanie významu. Tu som sa snažila vložiť mulstisenzorickú skúsenosť, ktorú používajú nevidiaci ako životnú potrebu pri pohybe priestorom a kompenzáciu zraku. Táto skúsenosť je silne spätá s emóciami, ktoré su hlavným prvkom všetkých dlhotrvajúcich spomienok a zážitkov, ktoré si pamätáme. Práve preto je vhodné využivať multisenzorialismus aj pri učení, či je vedené učiteľom alebo cez voľnú hru. U detí vidiacich dokážu multisenzorické podnety podprorovať zdravý emočný vívin ale aj vytváranie synapsií v mozgu. Zároveň vidím ako prínos prepojenie týchto dvoch skupín detí, ktoré si môžu byť navzájom inšpiráciou pri odlišnom spracovaní informácií z prostredia. Cieľom práce je vytvorenie inklúzivného priestoru pre vidiace a nevidiace deti, ktorý podporuje získavanie mnohonásobných podnetov k významom informácií v rámci fungovania predškolského zariadenia.
|
|
|
Program pro výpočet transformací barevných souřadnic a mísení barev
Jurzykowski, Michal ; Štukavec, Radim (oponent) ; Slanina, Martin (vedoucí práce)
Nejdůležitější lidský smysl je zrak. Vidíme pomocí očí, které jsou citlivé na malou část elektromagentického vlnění. Bílé sluneční světlo obsahuje celé viditelné spektrum. Rozkladem bílého světla získáme barevné spektrum. Barvy rozeznáváme čípky, které jsou citlivé na červené, zelené a modré spektrum světla. V minulosti vzniklo mnoho barevných modelů využivající aditivní nebo subtraktivní míchání barev. Jeden z prvních matematicky definovaných modelů byl CIE 1931 neboli XYZ. Společně s ním byl vytvořen xy chromatický diagram, pro zobrazení barevného prostoru.Nejznámější barevné modely jsou RGB a CMY. V televizní technice se používá YUV. Modely HSV a HSL jsou více intuitivní. Mají tři základní parametry: barevný tón, sytost a jas.
|
|
|
Obnova a nové využití Svatotomášského dvora v Brně
Adamcová, Lenka ; Mléčka, Jan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá obnovou Svatotomášského dvora v Brně. Jde o prostory jezdeckého klubu TJ Moravan, který sídlí na pomezí městských částí Brno-Střed a Brno-Žabovřesky, nedaleko centra města. Zadání práce vychází z nevhodného umístění a špatného technického stavu objektů. V historických budovách dojde k mnohým stavebním úpravám a zcela se změní jejich dosavadní využití. Nově se zde budou nacházet masáže, rehabilitace, bufet, sauna, čajovna, kavárna, bowling, vizážista a modelářský obchod s dílnou. Práce se dělí na, konstrukční studie, stavební část projektové dokumentace pro provedení stavby a architektonický detail. V konstrukčních studiích lze nalézt výkresy celého řešeného území v měřítku 1:100 a výkresy dřevěného altánu v měřítku 1:50. Ve stavební části projektové dokumentace pro provedení stavby je důkladně vyřešeno jihovýchodní křídlo v měřítku 1:50. Dále zde nalezneme několik architektonických detailů. Nejpodrobněji je vyřešen poslední. Popisuje řešení dvojité příčky z dekorakrylu s vestavěným led osvětlením.
|
|
| |
|
|
Pracovní příležitosti pro zrakově postiženého osoby
Jelínková, Kateřina ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou "Pracovní příležitosti pro zrakově postižené osoby" jež je zkoumána teoreticky a pomocí empirického výzkumu. Hlavním cílem práce je zkoumat a analyzovat pracovní příležitosti a zkušenosti osob se zrakovým postižením na trhu práce a definovat faktory, které mohou mít vliv na získání pracovního uplatnění osobám se zrakovým postižením v České republice. Práce se opírá o teoretická východiska v sociální oblasti zaměstnávání zrakově postižených osob dle Bubeníčkové (2014) nebo dle O'Reillyho (2018), dále o sociálně zdravotnické oblasti zaměřené na popis problematiky zrakově postižených osob a nevidomých dle Ludíkové (2005) a Novosada (2011) a také z oblasti zdravotnictví, konkrétně oftalmologie. Dané téma vnímám jako důležité pro zlepšení začlenění postižených osob do pracovního procesu České republiky a zlepšení pracovních nabídek na pracovním trhu. Dílčím cílem práce je analyzování pracovních příležitostí pro zrakově postižené osoby, a podrobněji se podívat na to, zda je pracovních příležitostí dostatek a jsou rovnocenně k okolní společnosti a dostatečně ohodnoceny. Klíčová slova: zrak, disabilita, zaměstnání, trh práce
|
|
| |
|
|
Za hranicí těla a prostoru
Kubová, Marianna ; Tichá,, Jana (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Po zažití skúsenosti bez zraku sa v pamäti zafixujú silné momenty zdolávania priestoru a vyhodnocovanie správania na základe informácií prijatými inými možnosťami ako vizuálnými. Práve známi priestor, ktorým som prechádzala bez toho aby som ho videla, ukázal nové hodnoty a odrazu som ho vnímala úplne inak. Sústredila som sa na materialitu pohybu, ktorý opisoval nie len jeho fyzické hranice, ale aj rôzne citelné podnety vyžarujúce smerom k môjmu telu a zmyslom. Zažívať priestor inak, by som porovnala k situácií znovu-objavenia zapamätaného miesta z detstva. Na dávno zafixované obrazy detských očí a mysle sa už teraz pozeráme odlišne, dokonca sme schopní toto vnímanie porovnávať. Nie je to tým, že by sme v detstve nemali dobrý zrak, ale nepoznali sme mnoho súvislotí a nezažili určité skúsenosti, ktoré nám teraz pomáhajú viesť život určitým smerom. Pri zažívaní nevidiacej skúsenosti som sa dostala do presne takej situácie. Bola som ako dieťa, ktoré poznalo určitý priesor len obmedzene, inak povedane priestor obmedzený zrakom. Prvotná intuitívna domienka o tom, že pozerať sa na poškodenie zraku nie ako na postihnutie ale ako na inú možnosť zažívania, sa stala inšpiratívnym základom môjho projektu. To, že vnímanie priesotur nezávisí len na fungovaní zraku ale aj na fungovaní mozgu som začala vnímeť u detí. V závislosti od miesta, v ktorom deti vyrastajú, zažívajú meniace sa stavy prostredia, čo suvisí s ich emočným, mentálnym a fyzickým vívinom. Nie vždy ale vyrastajú v takom prostredí, ktoré dokáže stimulovať kognitívny rozvoj a napomáhať k osobnéemu, sociálnému, či školskému rastu. Takýto priestor teda nedokáže podať dostatok rôznych podnetov pre určitý význam, ktoré by mali napomôcť mysleniu v suvislostiach. Detský mozog sa medzi 3-7 rokom vývíja veľmi rýchlo a to pomocou hry, či priestorovvých zážitkov. Mozog nám svojou plasticitou ponúka veľký objem pamäte, kde sa prvotne zapíše, skoro všetko, čo dieťa do 7 rokov okolo seba vidí. Dôležitejšie je ale to, čo neskor v pamäti zostane a nevytratí sa. Ide práve o takú informáciu, ktorá bola silno podporená roznými podnetmi, čo vždy funguje lepšie ako ničím nepodložené neustále opakovanie významu. Tu som sa snažila vložiť mulstisenzorickú skúsenosť, ktorú používajú nevidiaci ako životnú potrebu pri pohybe priestorom a kompenzáciu zraku. Táto skúsenosť je silne spätá s emóciami, ktoré su hlavným prvkom všetkých dlhotrvajúcich spomienok a zážitkov, ktoré si pamätáme. Práve preto je vhodné využivať multisenzorialismus aj pri učení, či je vedené učiteľom alebo cez voľnú hru. U detí vidiacich dokážu multisenzorické podnety podprorovať zdravý emočný vívin ale aj vytváranie synapsií v mozgu. Zároveň vidím ako prínos prepojenie týchto dvoch skupín detí, ktoré si môžu byť navzájom inšpiráciou pri odlišnom spracovaní informácií z prostredia. Cieľom práce je vytvorenie inklúzivného priestoru pre vidiace a nevidiace deti, ktorý podporuje získavanie mnohonásobných podnetov k významom informácií v rámci fungovania predškolského zariadenia.
|
|
|
Tvorba snoezelen místnosti pro žáky s těžkým mentálním a kombinovaným postižením
Hůrková, Lucie ; Volemanová, Marja Annemiek (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou Snoezelen místnosti, jejími charakteristikami a vlastnostmi. Blíže se věnuje tvorbě snoezelenu pro žáky s mentálním a kombinovaným postižením, kteří se vzdělávají na základních školách speciálních. Práce popisuje cílovou skupinu, definuje snoezelen metodu a popisuje její vznik a vývoj u nás a v zahraničí. Hlavním cílem práce je čtenáři přiblížit, jak místnosti vznikají, a co je zapotřebí vědět, než se rozhodne pustit do realizace snoezelen místnosti. Tyto informace práce čerpala především od speciálních pedagožek, které snoezeleny provozují v zařízeních, kde působí např. na školách. Diplomová práce se dotýká i tématu vzdělávání na speciálních školách, metod práce s těmito žáky a popisuje druhy expresivních terapií, terapií, bazální stimulaci a stimulaci smyslů. Práce též reflektuje kvalifikační kurz Snoezelen- MSE v teorii a praxi, který byl hlavním zdrojem. Výstupem práce je navržený model místnosti, popis vybavení a aktivity, které jsou vhodné pro práci se znevýhodněnými žáky.
|
|
| |
|
|
Oko básníka: Antické figury v díle Jeana Cocteaua
Wittlichová, Julie ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu a způsobu užití figur antické mytologie v díle Jeana Cocteaua. Zaměřuje se na postavu Narcise, již zkoumá rovněž v souvislosti s postavami Oidipa a Orfea, přičemž se soustředí především na téma zrcadlení a s ním spojené motivy oka a pohledu. Toto zrcadlení pak nezkoumá pouze na úrovni estetického objektu, ale rovněž ve vztahu k recipientovi a ve vzájemných interferencích mezi různými médii. Práce se metodologicky opírá o vybrané filozofické teze Maurice Merleau-Pontyho a teoretické koncepty Pierra Brunela, Mieke Bal a Mary Ann Caws. V rámci Cocteauova díla se zaměřuje především na analýzu románů Nezvedené děti, Le Livre blanc a jejich ilustrace, báseň "Tombeau de Narcisse", divadelní hru La Machine infernale a filmy Krev básníka, Orfeus a Testament d' Orphée.
|
host ::
RSS.